Menu

Odměňování členů statutárního orgánu

Často diskutovanou záležitostí je u společenství vlastníků odměňování členů výboru (předsedy společenství). Řada členů výboru a předsedů pracuje pro společenství zdarma, aby měli klid od vlastníků, kteří jim závidí pár korun odměny. Přitom by sami tuto funkci nedělali ani za několikanásobně vyšší odměnu.

Další skupina funkcionářů řeší problém tak, že využijí svého podnikání a vyfakturují společenství práci, která je hrazena z prostředků na správu domu.

Nicméně, pojďme se podívat na to, jaké možnosti nám dává zákonný způsob odměňování v rámci společenství. De facto se společenství stává zaměstnavatelem a členové výboru (předseda) zaměstnanci. V § 1180 odst. 2 NOZ se hovoří o odměňování členů orgánů osoby, která dům spravuje. Tím se míní volení členové výboru, případně dalších orgánů, pokud si je společenství určilo ve stanovách (viz. §12 NVBS „odměnami členů orgánů osoby, která dům spravuje, se rozumí odměny členů volených orgánů společenství vlastníků jednotek“).

O jaké orgány jde?

Jedná se v převážné míře o výbor společenství vlastníků, dále pak o předsedu společenství vlastníků (dříve pověřený vlastník) a v menší míře o kontrolní orgány (kontrolní komise, revizor).

Stanovení výše odměny členů orgánů společenství je v pravomoci shromáždění společenství vlastníků (§1208 písm. c) NOZ). Zde je potřeba vyjasnit, zda shromáždění stanoví pouze celkový objem finančních prostředků určených pro odměnu výboru (který si výši odměn určí mezi sebou), nebo zda určí konkrétní částky pro jednotlivé členy výboru.

Další důležitou věcí je, zda se jedná o příjem před zdaněním a odvody (hrubý příjem), nebo po zdanění a příslušných odvodech (čistý příjem). Tato informace by měla být obsažena v usnesení shromáždění. Pokud tomu tak není, má se zato, že se jedná o příjem hrubý. 

  • odměny členů orgánů společenství vlastníků podléhají,
  • dani z příjmu fyzických osob dle §6 odst. 1, písm. c), bod 1 ZoDP,
  • odvodu pojistného na zdravotní pojištění,
  • od 1. 1. 2013 pak i odvodu pojistného na sociální zabezpečení.

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu člena orgánu společenství vlastníků je vždy zálohová. Zaměstnavatel (společenství vlastníků) má kromě povinnosti zálohovou daň odvádět rovněž povinnosti administrativního charakteru

  • registrovat se u příslušného finančního úřadu k platbě zálohové daně z příjmu fyzických osob,
  • podat roční vyúčtování daně z příjmu fyzických osob za závislé činnosti a z funkčních požitků,
  • připravit členům orgánů „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“.

Povinný odvod pojistného na zdravotní pojištění

  • platí jak pro společenství, tak pro příjemce odměny. Kromě vlastního odvodu je potřeba opět zajistit administrativní úkony,
  • podat zdravotním pojišťovnám členů orgánu formulář přihlášky zaměstnavatele k odvodům zdravotního pojištění,
  • podat formulář hromadného oznámení zaměstnavatele,
  • zasílat pravidelná měsíční hlášení zdravotním pojišťovnám.

Povinný odvod na sociální zabezpečení

Novela zákona č. 589/1992 o pojistném na sociální zabezpečení zavedla od 1. 1. 2013 povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení z odměn členů kolektivních orgánů společenství vlastníků. Touto změnou se odměňování členů orgánů společenství vlastníků dostalo de facto na stejnou úroveň jako mzdy zaměstnanců.

Pozor!! V §3 odst. 1 bod 16 zákona č. 589/1992 se píše pouze o „kolektivních orgánech právnické osoby.“ Z toho vyplývá, že se toto ustanovení nevztahuje na individuální orgán předsedu společenství vlastníků, případně revizora (pokud byl ustanoven)!

I v případě odvodů pojistného na sociální zabezpečení je potřeba činit celou řadu administrativních kroků:

  • registrace plátce u příslušného územního pracoviště správy sociálního zabezpečení,
  • podání oznámení o nástupu do zaměstnání jednotlivých členů,
  • zasílání pravidelných přehledů a hlášení.

Z uvedeného vyplývá, že práce pro vlastní dům, je stejně zatížená odvody a dalšími náklady (účetnictví), jako běžný zaměstnanecký poměr. Vzhledem k tomu, že společenství není podnikatelským subjektem, ani organizací dotovanou ze státního rozpočtu, dochází k opětovnému zdaňování jednou již zdaněných peněz (příspěvky do fondu na správu domu nejsou nákladovou položkou ani pro podnikatele, ani pro zaměstnance). Zde je zcela jistě prostor pro jednání např. o stanovení minimální výše měsíčního příjmu, od které by odměna člena výboru měla být zdaněna výše popsaným způsobem. Domnívám se, že částka 5.000 Kč měsíčně by vyřešila 99 % takto vzniklých potíží a pokusů o obcházení zákona.